- Oxidace šperků způsobuje ztrátu lesku a původní barvy kovu.
- Za oxidaci mohou být v některých případech zodpovědné i chemické procesy v našem těle.
- Šperky můžeme před oxidací chránit.
Šperky z ušlechtilých kovů jsou jedním z doplňků, do kterých investujeme v naději, že budou zářit po celá desetiletí. O to smutnější je pak sledovat, jak naše oblíbené kousky ztrácejí barvu a původní lesk. Je černání a matnění šperku známkou nepravosti nebo špatné kvality kovu? Nebo je oxidace šperků známkou nesprávné péče? Proč šperky ztrácejí svou krásu a jak tomu lze zabránit? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v následujícím článku.
Obsah článku
Oxidace šperků: Podléhají jí i drahé kovy?
Často se setkáváme s názorem, že drahé kovy jsou stálé a neoxidují. O to větší je pak zklamání, když oblíbený zlatý řetízek zmatní a ztratí svůj původní lesk. Pravdou je, že i drahé kovy, jako je zlato a stříbro, podléhají oxidaci, i když ve své čisté podobě oxidují jen velmi pomalu. Proto si ryzí zlato může zachovat svůj lesk po celé generace.
Šperky se však jen zřídka vyrábějí z ryzích kovů, protože jsou příliš měkké na to, aby vydržely každodenní používání. Z tohoto důvodu se ušlechtilé kovy legují dalšími látkami, které zvyšují jejich odolnost, ale zároveň mohou urychlit proces oxidace.
Oxidace zlata
Ryzí zlato má 24 karátů. Pro šperkařské účely se běžně používá 14karátové zlato, jehož ryzost je na úrovni 585/1000. To v překladu znamená, že 415 dílů z 1 000 tvoří jiné kovy. V případě žlutého zlata je to nejčastěji měď a stříbro, bílé zlato může obsahovat zinek, palladium, nikl nebo mangan a růžové zlato se většinou leguje mědí. Právě tyto látky mohou stát za rychlejší oxidací zlatých šperků.
Oxidace stříbra
Stříbrné šperky se ve většině případů skládají z 92,5 % čistého stříbra a 7,5 % jiného kovu, nejčastěji mědi. Díky mědi je stříbro dostatečně pevné a odolné pro použití ve šperkařství, ale zároveň má tendenci rychleji podléhat oxidaci.
Co způsobuje oxidaci šperků
Oxidace šperků je tedy přirozený proces, který se nevyhýbá ani drahým kovům. To, jak rychle se projeví na vzhledu šperku, závisí na řadě faktorů. Nejčastějšími látkami, které proces oxidace šperků urychlují, jsou parfémy, pot, tělové oleje, deodoranty, make-up, tělová mléka, čisticí prostředky a také voda a vlhkost.
V některých případech může oxidaci urychlit i kontakt naší pokožky se šperkem. Například šperky rychleji zčernají a zmatní, pokud máme překysličený organismus, při metabolických stavech, které způsobují nadměrné pocení, nebo v případě hormonální nerovnováhy, například u žen v menopauze. Oxidaci šperků během nošení může urychlit i dlouhodobé užívání některých léků, jako jsou například vybraná antidepresiva, sulfátové léky, některé multivitamíny a antibiotika.
Jak ochránit šperky před oxidací
Alfou a omegou je v tomto případě správná péče o šperky. Dodržováním několika jednoduchých doporučení můžete své řetízky, náramky, prsteny a náušnice chránit a výrazně prodloužit jejich životnost.
- Nevystavujte své šperky působení kosmetických přípravků a čisticích prostředků. Nejprve aplikujte kosmetiku, teprve poté si nasaďte šperk. Po aplikaci tělového mléka, oleje nebo krému počkejte, až se absorbuje do pokožky a až následně si zapněte řetízek nebo náramek. Před mytím rukou mýdlem a před úklidem si prsteny a náramky vždy sundejte.
- Šperky nenoste do bazénů, na termální koupaliště, do moře ani do sauny. Silně chlorovaná a slaná voda ani vysoká vzdušná vlhkost kovům neprospívají.
- Před fyzickou prací a sportem šperky sundejte. Nejenže hrozí mechanické poškození, ale zvýšené pocení při fyzické námaze může také způsobit rychlou oxidaci šperků.
- Dbejte na správné skladování šperků. Ideální je suché, tmavé místo. Jednotlivé šperky by se neměly navzájem dotýkat, abyste předešli vzájemnému poškrábání.
- Dbejte na správné čištění šperků. Po každém použití šperky jemně očistěte měkkým hadříkem. Při hloubkovém čištění šperků postupujte podle pokynů prodejce, dodržujte doporučení pro příslušný kov nebo nechte šperky vyčistit odborníkem.
