- Historie zásnubního prstenu sahá až do středověku.
- Prsten je tradičním symbolem věčnosti, protože jako uzavřený kruh nemá začátek ani konec.
- Umístění zásnubního prstenu se řídí kulturou a tradicemi dané země.
„Vezmeš si mě?“ Spolu s touto otázkou vytáhne muž z kapsy sametovou krabičku, aby po kladné odpovědi mohl své nastávající nasadit prsten s třpytivým křišťálem. Zazní vytoužené „ano“ a přichází dilema. Pravá či levá? Na kterou ruku patří symbol lásky? A kam dát zásnubní prsten po svatbě, když svou lásku zpečetíte snubními prsteny? Na tyto a další otázky týkající se symbolu zasnoubení vám odpovíme v následujícím článku.
Obsah článku
Příběh zásnubního prstenu
Fascinující historie zásnubního prstenu je delší, než byste možná čekali. Stejně jako mnoho současných zvyků má i symbol zasnoubení své kořeny již v období starověkých států, tedy staletí před naším letopočtem.
Zásnubní prsten jako starověký znak vlastnictví a věčnosti
Starověká symbolika zásnubního prstenu měla daleko k romantice. Ve starověkém Římě nosily ženy prsteny ze slonoviny, kostí, mědi a železa na znamení obchodní smlouvy s budoucím manželem nebo jako potvrzení své poslušnosti.
Skutečnost, že se jednalo o prsten, nebyla zdaleka náhodná. Již egyptští faraoni používali prsten jako symbol věčnosti. Prsten je kruh, který nemá začátek ani konec, a navíc odráží tvar slunce a měsíce, které Egypťané uctívali jako posvátné.
Zásnubní prsten, jak ho známe dnes
Trvalo několik století, než se zásnubní prsten stal symbolem lásky a příslibu manželství. Stalo se tak v roce 850, kdy papež Mikuláš I. prohlásil, že zásnubní prsten vyjadřuje úmysl muže se oženit.
Zajímavé je, že první diamant se v zásnubním prstenu objevil až v roce 1477. Vybral si ho rakouský arcivévoda Maxmilián pro svou vyvolenou. Lze ho považovat za jakéhosi vizionáře, protože zásnubní prsteny s diamanty si získaly oblibu až v roce 1947. Zásluhu na tom má britská společnost De Beers, která v té době těžila diamanty v Jižní Africe. Zahájila reklamní kampaň se sloganem „Diamant je věčný“ a popularita diamantových zásnubních prstenů prudce vzrostla. Přestože největší popularitě se celá desetiletí těší zásnubní prsteny ze žlutého a bílého zlata, s novými trendy dostává zelenou i stříbro, růžové zlato a nové, jedinečné materiály.
Tradice nošení zásnubního prstenu
Většina západních zemí považuje čtvrtý prst (prsteníček) levé ruky za vhodné místo pro zásnubní prsten. Pro kořeny tohoto zvyku se vracíme až do starověkého Říma. Římané totiž věřili, že tímto prstem prochází žíla přímo k srdci. Říkali jí Vena Amoris, což v překladu znamená žíla lásky. Protože srdce bylo vždy považováno za centrum emocí, byl levý prsteníček považován za nejvhodnější prst pro nošení zásnubního prstenu.
Možná vás to překvapí, ale nošení zásnubního prstenu na levé ruce není celosvětovou tradicí. V Rusku, Německu, Norsku a Indii se zásnubní prsteny nosí na pravé ruce. Vycházejí z toho, že levá znamená v latině zlověstná. Levá ruka je tedy považována za nešťastnou. Ve Švédsku a Chile nedostávají zásnubní prsteny pouze nevěsty. Nosí je i muži. V Číně se na znamení zasnoubení vyměňují nejen prsteny, ale také peníze a jiné cennosti. V severní Keni nosí bojovníci na krku barevné korálky, přičemž některé barvy jsou symbolem zasnoubení.
Místo zásnubního prstenu po svatbě
Zásnubní prsten symbolizuje příslib manželství a snubní prsten tento svazek zpečeťuje. V západních kulturách se zásnubní prsten před obřadem tradičně nasazuje na prsteníček pravé ruky, aby se uvolnilo místo pro snubní prsten. Někteří novomanželé nosí zásnubní prsten na pravém prsteníčku i po svatbě, zatímco jiní si jej přesunou na levý prsteníček ke snubnímu prstenu. Novým trendem je spojení zásnubního a snubního prstenu do jednoho šperku.
